• ÚVOD
• CITACE
• ARCHIV

ÚVOD

Vilém Kocych, RNDr. - malíř a sochař

*1930 Staré Město u FM  +2007 Staré Město u FM

- Narodil se 3. prosince 1930, na barokním statku svých prarodičů, ve Starém Městě u Frýdku-Místku. Zde také navštěvoval obecnou školu a posléze Měšťanskou školu ve Frýdku. Po osvobození začal studovat na Reálném gymnáziu v Místku, kde získal první umělecké vzdělání u prof. Josefa Luňáčka, absolventa Akademie výtvarných umění v Praze. Po maturitě nastoupil v roce 1951 na studia v Brně, kde se stal posluchačem Přírodovědecké fakulty Univerzity J. E. Purkyně. Současně navštěvoval restaurátorský ateliér Karla a Heřmana Kotrbových. V prostorách brněnského Komenia se roku 1957 odehrála prvá samostatná výstava obrazů a kreseb. V letech 1960 – 1961 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze u Jiřího Johna a doc. Ladislava Žáka, pod jehož vedením pracoval na pietní úpravě fašisty zničené obce Ležáky. Ve studiích pokračoval na Filozofické fakultě Karlovy univerzity, kde v letech 1964 – 1966 navštěvoval u prof. Mirko Nováka, Sychry a Fialy teorii a dějiny umění na katedře estetiky.

Již během studií začal pracovat na památkových střediscích, nejprve v Pardubicích, poté v Ostravě. Zde pracoval na vytvoření Chráněné krajinné oblasti Jeseníky a Chráněné krajinné oblasti Beskydy, jejíž hranice osobně prošel a vytyčil. Později pro ně vztyčil monumentální kamenné památníky, které se nacházejí v Karlově studánce a Rožnově pod Radhoštěm. Rok 1968 prožíval v Praze, kde pracoval na památkovém ústavě. Jelikož se jeho názor neslučoval s programem tehdejší vlády, byl mu záhy na ústavu ukončen pracovní poměr. V témže roce se oženil s Marií Valentovou a byl přijat za kandidáta Svazu českých výtvarných umělců v oboru malířství. Nadále se věnuje již výhradně umělecké tvorbě – malbě a sochařství. Účastní se II. ročníku Pražského salonu, který se koná roku 1969 u Hybernů. V této době se mu narodil prvý syn Pavel. Následující rok prezentuje v Galerii na Karlově náměstí svou malířskou tvorbu posledních deseti let. Jedná se o monumentální malířský cyklus Znamení. Základní barvu těchto děl tvoří modrá, přičemž červená zde slouží jako dramatizující akcent. K modré barvě se váže umělcův utkvělý zážitek světelného znamení -  modrého semaforu na nádraží rodného města, jež v jeho představách nabylo významu osudového mementa. Tolik k jeho malířské tvorbě Dr. Bohumír Mráz, který zrealizoval jeho výstavu.

První velkou sochařskou realizací se stává roku 1972 reliéf Vzepětí v Lánech. Následuje Památník Chráněné krajinné oblasti Beskydy. V době jeho dokončení se mu narodil syn Michael a posléze dcera Helena. Z vráčanského vápence vytesal v Praze na Zeleném pruhu Vlnu. Na přelomu 70. a 80. let reliéfní triptych Metamorfosa vody. Jedná se o největší realizaci tohoto druhu v republice. Během šestileté tvorby na tomto monumentálním více než desetimetrovém díle, na němž pracoval v Poštorné, vytvořil Památník Chráněné krajinné oblasti Jeseníky a Protiválečný cyklus. Obhájil doktorát na brněnské univerzitě; ke konci práce se mu narodil syn Tomáš. Na závěru 80. a počátku 90. let vytváří dva reliéfy Niké v Brně a Strom času ve Svitavách. Účastní se Salonu Pražských výtvarných umělců s obrazem Smrt v komunismu.

Několik sochařských realizací se nalézá ve Frýdku-Místku a jeho okolí. Prvá vzniká již roku 1977 v prostorách Čedoku a nese příznačný název Orbis. V 80. letech následuje lipová plastika Strom na Bílé a reliéf Květ z bílého mramoru, který je osazen na fasádě jídelny Gymnázia P. Bezruče.

V posledních deseti letech života se hojně účastnil jak českých tak zahraničních výstav. V  roce 1998 vystavoval v římské Galerii il collezionista, v roce 2001 na Saloně Pražských výtvarných umělců, v roce 2003 na XIV. bienále Internacionale Dantesca v Raveně. Pravidelně se účastnil i Salonu na frýdeckém zámku.

Město Frýdek-Místek vypsalo roku 1990 soutěž na nové ztvárnění městské symboliky. Vítězně ze soutěže vyšel návrh mistra Kocycha. Město Frýdek-Místek má znak, který stejně jako spojovník v názvu dává do roviny význam kdysi dvou samostatných měst, jejichž atributy umělecky spojil v celek reprezentující nyní znakem a praporem naše město.

Poslední velkou realizaci vytvořil ve svém rodišti v 71 letech. Byla osazena v roce 2003 na místě bývalého místeckého hřbitova a nese název Menhir. Pro pietní místo na současném Magistrátu města Frýdku-Místku vytvořil v roce 2006 pamětní desku Obětem boje za svobodu a demokracii.

I další tvorbou je spojen se svým rodištěm, kde jeho restaurátorskou prací ožily veřejné prostory bronzovými bystami. Počátkem 90. let restauroval bystu Petra Bezruče symbolicky umístěnou před stejnojmenné gymnázium v Místku. Bysty T. G. Masaryka zdobí prostor před bývalou Obchodní akademií ve Frýdku, Gymnázium ve Frýdlantě nad Ostravicí a právě tak i Základní školu ve Starém Městě. V této době Dr. Kocych realizoval také bronzové desky pro budovy škol v Rychalticích a v Brušperku.

Žil vírou a tu odrážela i jeho tvorba sakrálního charakteru. V kapli kláštera redemptoristů pietně realizoval plastiku Ukřižování. Mimo jiné restauroval pískovcovou plastiku sv. Jana Nepomuckého, která je dnes umístěna na schodišti frýdeckého zámku, dále přenesenou kapli P. Marie před kostelem ve Starém Městě, křížovou cestu ve staroměstském kostele a mramorový kříž na tamějším hřbitově.

K životním prioritám RNDr. Viléma Kocycha patřily hodnoty Bůh, rodina a vzdělání. Tyto priority uplatňoval s manželkou při výchově čtyř dětí - tří synů a dcery. Kromě umělecké práce a rodiny byla jeho velkou láskou zahrada. Ve Starém Městě, kde prožil téměř celý život, vytvořil arboretum s desítkami stromů a keřů zahrnující svými exempláři celou severní polokouli. Poslední roky trávil zde a vášnivě se věnoval stavbě kamenné zdi kolem zahrady, která je výtvarným dílem z pískovce. Originální plot vznikal postupně od roku 1993 až do mistrovy smrti v loňském roce. Jednotlivé části mají názvy Pocta Mykénám, Brána sv. Jiří, Brána Milénia.

Tématem umělecké práce je odpor proti násilí, válce a víra v (ne)konečnou krásu života.